Prostějovský magistrát zatajil dohodu s Hemerkovou. Podle úřednice Orságové je to v pořádku

Úředník Radek Repa nepochybil. Tak zní závěr jeho nadřízené, šéfky Odboru kanceláře tajemníka Magistrátu města Prostějova Jany Orságové, která posuzovala stížnost na to, že Repa na žádost o zaslání pracovních dohod, které Statutární město Prostějov uzavřelo s náměstkyní Ivanou Hemerkovou, zaslal pouze jednu. Svůj postup Repa vysvětlil tím, že zaslal pouze písemnosti za dobu, co je Prostějov statutárním městem.

Údaj v majetkovém přiznání o tom, že je náměstkyně prostějovské primátorky Ivana Hemerková (Pévéčko) v pracovněprávním vztahu s radnicí, přiměl redaktora Hanáckého Večerníku, aby Magistrát požádal o zaslání všech dohod, které kdy Statutární město Prostějov s Hemerkovou uzavřelo. Pracovník právního oddělení radnice Radek Repa žádost vyřídil tak, že zaslal pouze Dohodu o provedení práce, kterou s Hemerkovou uzavřela primátorka Prostějova Alena Rašková v září 2016, podle které má Hemerková zajišťovat účast cílových skupin – rodičů romských dětí u přednášek a workshopů.

PODROBNĚ: Náměstkyně si přilepšovala dohodami o provedení práce

Jak jsme ale zjistili o několik měsíců později, kromě toho existovala Dohoda další, kterou sama se sebou uzavřela Hemerková už v lednu 2012, tehdy ještě coby místostarostka. Jejím předmětem byly práce na publikaci vydané ke stoletému výročí prostějovské radnice a Hemerková si například vykázala, že přes 22 hodin „přepracovávala“ text dnes již zesnulého zastupitele Václava Koláře, vzděláním češtináře a doktora filozofie. Na rozdíl od Hemerkové nedostával tehdejší starosta Miroslav Pišťák za práci na knize odměnu.

Hemerková se k okolnostem dohod popsaným ve výše odkazovaném článku odmítá vyjadřovat. Na mailové dotazy nereagovala ani po třech urgencích. „Neodpovídám na neslušné dotazy,“ reagovala na osobní dotaz po jednání zastupitelstva Hemerková. Lídr hnutí Pévéčko v komunálních volbách Jan Krchňavý na dotaz, zda se Pévéčko nějak ke kontroverzním dohodám Hemerkové vyjádří, odpověděl stručně: „Ne.“

Statutární město Prostějov vzniklo roku 1961, podle Repy 2012

Když jsme na zatajení dohody upozornili, právní oddělení Magistrátu začalo místo vysvětlování útočit. „Dle sdělení právního oddělení žadatel (Jakub Čech) požadoval všechny DPP a DPČ, které statutární město Prostějov s paní Hemerkovou uzavřelo (Prostějov se stal statutárním městem v březnu 2012). Proto byla zaslána dohoda z 1. 9. 2016, jiná není od uvedeného data vzniku statutárního města evidována. (…) Žadatel tedy dostal vše, oč výslovně žádal, tvrzení o lživých sděleních ze strany Magistrátu města Prostějova, je značně fabulující,“ citovala názor právního oddělení tisková mluvčí magistrátu Jana Gáborová.

Jenže taková interpretace ze strany Magistrátu je podle právníků mylná. „Statutární město Prostějov je v rámci právní kontinuity identické s Městem Prostějovem. Takže to beru jako hodně zoufalý pokus vyhnout se poskytnutí všech požadovaných informací," vyjádřil se k postupu radnice právník Petr Bouda z organizace Frank Bold. I podle Registru ekonomických subjektů Českého statistického úřadu se vznik organizace Statutární město Prostějov datuje ke dni 1. 1. 1961. 

Úředníka Repu však podpořila jeho nadřízená Jana Orságová, žena, která byla vloni vybrána do funkce tajemnice magistrátu, ale po skončení výběrového řízení zájem o řídící místo ztratila. Změnu názoru dosud veřejně nevysvětlila. Orságová zamítla stížnost na Repův postup. „Mám za to, že nešlo o záměrné neposkytnutí informace, ale o formulační nepřesnost v žádosti a nepochopení úředníka, co bylo touto formulací myšleno,“ napsala Orságová.

Jakub Čech