UŽ ZASE ZACHRAŇUJE Zázrak silné vůle a profesionální péče, říkají o zachráněném hasiči

Datum 26. srpna 2020 si bude pamatovat už navždy. Tehdy se Vítu Večeřovi změnil v momentě život. Mladý hasič pomáhal tátovi při řezání dřeva, a přitom téměř přišel o levou ruku. Díky svému odhodlání, houževnatosti a perfektní práci plastické chirurgie a rehabilitačního týmu Fakultní nemocnice Olomouc se mohl letos v březnu vrátit naplno do výjezdové jednotky. Nyní přijel poděkovat oběma týmům za jejich trpělivou a profesionální péči.

Před zraněním sloužil Vít na olomoucké stanici rok, plnil si svůj hasičský sen a stál na začátku profesní kariéry. Jenže… „Táta řezal dřevo a chtěl na chvíli pomoci jeden kus přidržet. Jenom v papučích jsem vyběhnul z domu, že mu pomůžu. Ujela mu ale bruska a pořezala mi levou ruku. Vykousala mi svaly, šlachy, zajela až do kosti, takže mi ruka zůstala viset jen na jedné části zápěstí. Poškodila i tepny, takže všude chrstala krev. Ruku jsme s tátou zaškrtili a volali jsme záchranku,“ popisuje okolnosti úrazu mladý hasič.

Následoval kolotoč operací, rehabilitací a dalších operací. Celkově jich absolvoval pět. „Nejdříve to vypadalo, že o ruku úplně přijdu, ale díky péči na plastické chirurgii a rehabilitačním oddělení se ji podařilo zachránit, za což jsem jim moc vděčný. Tímto bych chtěl oběma týmům velmi poděkovat,“ říká Vít, který dnes jako hasič opět zachraňuje ostatní.

Podle primáře Oddělení plastické a estetické chirurgie FN Olomouc Bohumila Zálešáka se v případě Víta Večeři setkaly tři zásadní faktory: perfektní chirurgický výkon operatéra Daniela Stehlíka a jeho týmu, včasná komplexní rehabilitace a pozitivně smýšlející a extrémně motivovaný pacient. „Panu Večeřovi byly nejprve sešity všechny nervy zásobující ruku a obě vyživující cévy. Tak byla obnovena cirkulace a ruka zachráněna. Současně bylo sešito všech jedenáct šlach ohýbačů prstů a zápěstí a tři šlachy natahovačů palce a zápěstí. Následovaly další operace, během nichž byly postupně uvolněny nervy a šlachy a také byl opakovaně proveden regenerační lipografting,“ popisuje primář Zálešák.

Mladý hasič intenzivně rehabilitoval pod dohledem odborníků z Oddělení rehabilitace. „V začátcích byla funkční kapacita jeho levé ruky téměř nulová, navíc vše bylo doprovázeno silnými bolestmi a s tím spojenými poruchami spánku. Rehabilitační péče formou individuální fyzioterapie, vodoléčby a elektroléčby včetně elektroakupunktury byla zaměřena na snížení bolestí, udržení schopnosti kontrakce denervovaných svalů, podporu regenerace zraněných tkání, a především na zlepšení motoriky horní končetiny. Hlavním cílem byl návrat k původním aktivitám, tedy práci profesionálního hasiče a jeho koníčkům, sportovnímu lezení a dalším. Po dlouhé a vytrvalé rehabilitační péči a několik reoperacích se cíl nakonec povedlo splnit,“ kvituje primář Oddělení rehabilitace Petr Kolář a vyzdvihuje práci kolegů, především lékařů Stanislava Horáka a Jiřího Horníčka a fyzioterapeutek Naděždy Calabové a Lucie Hubálkové.

„Operace, rehabilitace…To vše bylo strašně náročné fyzicky, ale především psychicky. Byl jsem odhodlaný být zase hasič, přes to nejel vlak. Moc mi v tomto ohledu pomáhali kluci ze směny, občas jsem se za nimi zastavil. Podporovali mě. Také mi pomohlo, že jsem se po roce a půl mohl vrátit do práce. Začal jsem sloužit na operačním středisku, musel jsem se naučit nové věci, nahlédnul jsem do naší praxe zase z jiného úhlu a získal jsem další cenné zkušenosti. Vážím si toho, že mi to sbor umožnil,“ vysvětluje hasič, pro nějž byla motivací k poctivé rehabilitaci také touha sportovat a žít tak, jako dřív. Dnes může být inspirací pro pacienty po vážných a komplikovaných úrazech. (red)