Lanýžové degustační menu

Rysi z olomoucké zoo se dočkali opraveného výběhu

Rysi z olomoucké zoo se dočkali opraveného výběhu
Opravený výběh rysů a jeho obyvatele v olomoucké zoologické zahradě.

foto: Zoo Olomouc

11. 03. 2021 - 10:54

Jeden z obyvatel olomoucké zoologické zahrady, rys karpatský, má za sebou v posledních letech řadu těžkých situací. Jeho výběh totiž zasáhla kůrovcová kalamita, vychřice Eberhard, ale i koronavirus. V dobách, kdy dřevěná lávka vzala za své a výběh čekala velká oprava, zvířata se přesunula do spřátelené zoologické zahrady. Dnes už je hotovo a zvířata jsou zpět doma. Bohužel, jakmile se do zahrady vrátí i návštěvníci, lávka, ze které mohli tyto šelmy pozorovat, už na ně něčeká. I přesto návštěvníci o blízký kontakt s rysy nepříjdou.

„Most se nad výběh sice už nevrátil, zato se vybudovala prostorná vyhlídka a obyvatelům výběhu se zvětšilo jejich území. Rysi jsou takto návštěvníkům blíž. Jediný, kdo tu ještě chybí a má se do zoo vrátit, jsou návštěvníci," uvedl ředitel zoo Radomír Habáň.

Jak probíhá chov rysů karpatských v Zoo Olomouc?

Chovem rysů se olomoucká zoologická zahrada zabývá od roku 1965. Za více než padesát let se podařilo úspěšně odchovat už 33 mláďat. A co víc, některá se podařilo vrátit do volní přírody. V současné době jsou obyvateli výběhu samice Rodna, pocházející z liberecké zoo a samec Daryl, který se narodil v Zoo Hluboká.

Vzhledem k délce chovu není nouze o zajímavé historky z pobytů šelem v olomoucké zoo.

"Někdejší samec se rád uchyloval do korun stromů. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby nelibě nenesl pohled ze stromu dolů. K sestupu dolů se přesvědčit nenechal. Abychom se vyhnuli neblahé situaci spojené s dehydratací, protože na stromě seděl už nějaký ten den, přivolali jsme hasiče. Teprve s jejich pomocí se vrátil zpátky na zem. Tento čin ještě jednou se stejným výsledem zopakoval. Poté pochopil, že tudy cesta nevede," prozradila mluvčí zahrady Iveta Gronská.

Rys karpatský obecně

V minulosti se rys běžně pohyboval na území lesů, už na přelomu devatenáctého a dvacátého století se ale dostal na pokraj vyhubení. V České republice je jeho výskytem známá především oblast Beskyd a Šumavy. Mezi charakteristické rysy rysa patří krátký ocas a trojúhelníkovité uši s černými štětinkami.

Je skvělým šplhačem, velké tlapy zamezují během toulek zasněženou krajinou probořování do hlubokého sněhu. 

Žije samotářsky, páry tvoří pouze v období říje. Loví vše od drobných savců a ptáků až po srnčí zvěř. Svou kořist většinou odtáhne stranou a přehrne listím a větvičkami, výjimečně ji i vytáhne na strom.

"Jeho ochota se k ní vrátit závisí na míře hladu a dostupnosti dalších úlovků. Je-li v okolí dostatek neopatrné kořisti, rys se zde vyskytuje krátce, v oblasti jsou kopytníci přemnoženi a dosud si na něj nezvykli, raději jde lovit znovu. Naopak pokud je kořisti málo a lov je namáhavý, vrací se ke kořisti pravidelně. Zajíc mu tak může vystačit na dva dny, srna až na týden," doplnila Gronská.

Samotáři s přehledem

Díky vynikajícímu zraku se rysům přezdívá samotáři s přehledem. Typický je pro ně ale i výborný sluch.

Další články