Proč chtějí kreativci v Olomouci zůstávat? Může za to atmosféra

Výzkumníci na základě nasbíraných dat a čtenářům servírují, že v případě Olomouce a okolí sehrává pozitivní roli v rozhodování, zda tady zůstat, nebo odejít, atmosféra města a jeho velikost. To ale není všechno. Pozitivně lidé vnímají také dopravní dostupnost, kulturní vyžití i dostatečnou nabídku volnočasových aktivit (to všechno samozřejmě v dobách mimo pandemii koronaviru). Ne až tak důležitá je pro lidi z výše zmíněných oborů finanční stránka věci. 

Tým ve své publikaci a výzkumu stavěl na dřívějším mapování z roku 2017, kdy na Olomoucku působilo 1211 subjektů, které se daly zařadit pod odvětví kulturních a kreativních průmyslů. Do oblasti patří například architektura, design, reklama, film a audiovize, hudba, knihy a tisk, herní průmysl, software, nová média a navazující IT služby, rozhlasové a televizní vysílání a scénická umění, výtvarné umění, umělecká řemesla nebo kulturní dědictví (muzea a galerie). V rámci výzkumu prováděl tým rozhovory s lidmi, kteří se těmto oborům věnují. Další informace pak čerpal z různých panelových diskuzí, ale i pomocí dotazníků. Zde zkoumal motivace téměř tří stovek respondentů, a to jak těch, kteří se rozhodli svou kariéru realizovat na Olomoucku, tak těch, kteří aglomeraci z různých důvodů opustili.

Výsledky jejich práce shrnuje publikace „Motivace aktérů kreativních průmyslů v olomoucké aglomeraci: Strategie a doporučení pro posílení segmentu“. Projekt podpořila Technologická agentura ČR.

„Mezioborový úhel pohledu je jednou z hlavních přidaných hodnot tohoto projektu a týmu, který se na publikaci podílel. Součástí publikace je i specializovaná mapa, která je výsledkem procesů kartografické analýzy a syntézy, zpracovaných v geografickém informačním systému (GIS),“ uvedl řešitel projektu Rostislav Nétek z katedry geoinformatiky PřF UP.

Publikace předkládá také návrhy systematických opatření pro zamezení odchodu talentů.

„Navrhujeme konkrétní postupy podporující rozvoj kreativního potenciálu olomoucké aglomerace, jako jsou start-upy, co-workingy, kreativní huby a podniky, na kterých je potřeba s větší intenzitou stavět image moderního kreativního města. Pevně doufáme, že zjištění a návrhy, které publikace sumarizuje, budou maximálně využity při přípravě koncepcí pro kulturu a kreativitu jak města Olomouce, tak i Olomouckého kraje a dalších institucí, jež se podpoře a rozvoji oblasti kulturních a kreativních průmyslů věnují,“ řekla Magdaléna Petráková, předsedkyně spolku Kreativní Olomouc a členka projektového týmu.

Projekt byl ve svém průběhu ovlivněn pandemií covidu-19. Projektový tým se rozhodl na situaci zareagovat rozšířením výzkumného záměru o reflexi dopadů první vlny pandemie na olomoucké subjekty.

Pokud chcete publikaci v tištěné podobě, bude dostupná v univerzitním obchodu UPoint. V elektronické podobě je i s dalšími materiály volně ke stažení na webu kkp.upol.cz.