Zde může být vaše reklama.

Historie o rekonstrukci zimního stadionu: Nesplněné sliby deseti let

Historie o rekonstrukci zimního stadionu: Nesplněné sliby deseti let

24. 04. 2014 - 00:00

Pozor, jedná se o článek staršího data a pod předchozím vydavatelem novin. Uvedené informace již nemusí být aktuální.

Poprvé se o rekonstrukci zimního stadionu začalo hovořit před dvaceti lety po zisku mistrovského titulu. Podruhé bylo téma aktuální po povodních v roce 1997, a od té doby zažíváme stále dokola týž příběh: volby – sliby – krásná vizualizace – výmluvy na nedostatek peněz – výmluvy na zlé pivovary, které nechtějí pod cenou prodat pozemky – volby – sliby (a cyklus se opakuje).

Základní fakta jsou především tato: Za prvé, zimní stadion je architektonicky až překvapivě dobře řešený a zcela jej zbourat je možná zbytečné. Za druhé, datum jeho životnosti je psáno na projektovém pergamenu ještě v latině (pro nechápavé, byla to nadsázka, a pro Památkový úřad, bylo to doporučení napsat stadion jako kulturní technickou památku). Byla to ODS, která v komunálních volbách v roce 2010 pod heslem „Měníme Olomouc k lepšímu“ vzala rekonstrukci stadionu jako své volební téma. O čtyři roky později se nestalo nic, a radní zd ODS jako jeden muž tvrdí, že ve svém úsilí zůstali napříč spektrem zcela osamoceni.

 

166 milionů na starý barák

V roce 2004 koupilo zimní stadion město, a to v dražbě za 11 milionů korun. Ihned poté uzavřelo nájemní smlouvu s hokejisty, kteří tak mají kde hrát. Že je podivná a za tisíc korun na rok, je jiné téma. Od té doby ale město dále hradí doložené náklady na provoz stadionu, ve výši asi 14 milionů korun ročně. Provozní náklady přitom od roku 2009 stoupaly z cca 12,5 milionu až na současných 14 milionů. Kromě toho město do stadionu výrazně investovalo: Přes 30 milionů stála rekonstrukce ledové plochy v roce 2006, dalších 13 milionů dalo do postupné rekonstrukce šaten a sociálního zázemí pro sportovce. Suma sumárum, za osm let město dalo do stadionu pouze na investicích celkem 54 milionů korun, na provozních nákladech 14 milionů x osm let se rovná 112 milionů – dohromady tedy 166 milionů, což v praxi znamená, že každý občan stotisícového města za tu dobu přispěl na hokej částkou 1 660 korun. Včetně těch, kteří na hokej nikdy nepřišli. Je to málo, nebo moc? Na první pohled nemnoho; pokud bude sponzoring extraligového týmu stát a padat na veřejných penězích od města a kraje, prohnou se peněženky daňových poplatníků mnohonásobně víc. Už na ten druhý jde ale o nehoráznou cifru; pokud se totiž vynásobí dalšími třeba deseti lety, je stavba nového o hodně levnější záležitostí. To by ovšem politici museli uvažovat alespoň v rámci deseti let, a nikoli v rámci čtyřletého volebního období.

 

Jedna vizualizace za druhou

Prvním zaznamenáníhodným projektem byla studie Stavoprojektu z roku 2007. Počítala s investicí 1,8 miliardy a zahájením stavby v roce 2009. Pak ale přišla ekonomická krize a stavitelé si uvědomili, že by museli vydat navíc nějakých 80 milionů za pozemky, které jim nepatří. O cenu pozemků se vede dlouhodobý spor. Jejich vlastních, společnost PMS, je zcela přirozeně chce prodat za tržní cenu, město na to nemá a nedokáže v této věci efektivně vyjednávat. „Nechápu, proč se vyjednávači z radnice k věci nepostaví trochu pružněji. Lze přece pozemky koupit levněji a recipročně pivovarům nabídnout podílnictví v akciovce, která bude obě haly spravovat. Jenže je zřejmé, že žádný z těch politiků nikdy nevedl opravdové obchodní jednání a nemusel hledat alternativy. Místo toho čekají na nějakou zázračnou slevu od majitele pozemků, která nikdy nepřijde,“ tvrdí anonymně jeden z opozičních zastupitelů města. V roce 2009, kdy se už mělo stavět, tak přichází několik nových verzí, a to celkem pět. Z nich jsou detailně rozpracovány dvě – prostá rekonstrukce stadionu za asi 200 milionů (srovnej: v Přerově stála mezi 20 – 30 miliony a na jejich stadionu se dnes hraje turnaj IIHF), a druhá varianta, rekonstrukce s možností multifunkce a druhou ledovou plochou za 650 milionů.

 

Stavba nového stadionu? Kde?

Současně od roku 2010 probíhá hledání jiné lokality, kde by se takový stadion dal postavit bez toho, aby se musely nakupovat pozemky od „zlých pivova-rů“: radní vybírají ze sedmi lokalit – jsou to Sochorova kasárna (která dnes již jsou asi mimo hru, poté, co je koupil a pak částečně opět prodal pan Lébr), dále areál VOP na Velkomoravské, prostor u autobusového nádraží na Rolsberské, lokalita IP Pavlova u cihelny, Pražská východ, dále opět Rolsberská v prostoru variantní vozovny DPMO a ještě jednou Velkomoravská v areálu Celní správy. O rok později přibývá dalších pět možných lokalit; jedná se o pozemky v majetku města, na nichž by mohla vyrůst menší hala s kapacitou cca 3000 diváků: je to Pražská Východ naproti stadionu Sigmy, Tomkova naproti Gymnázia Hejčín, dále prostor u Tržnice na místě bývalého autobusového nádraží, Slavonínská u hřiště Milo, a Wellnerova podél Boříkovy ulice. Pokud se v tom milý čtenáři již ztrácíš, nevěš hlavu. Nejsi sám.Tím spíše, že v roce 2011 byla vytipována náhradní lokalita naproti Globusu (Pražská Východ). Závěr srovnávací studie VUT Brno z téhož roku byl ale překvapující: lokalita Hynaisova je vhodnější. Po letech tipování jsme se tak vrátili zase na začátek. V roce 2012 tak byla před-stavena nová vizualizace „kostky ledu“. Odvezli nám kvůli ní letadlo, a nakonec se nekoplo do země. Co bude dál?

Vlastimil Blaťák

Další články