Do olomoucké zoo dorazil pásovec, je v karanténě

Zvíře z dávných dob, 55 milionů let starého pravěku, nově chovají v olomoucké zoologické zahradě. Jde o pásovce kulovitého. Návštěvníci se s novými přírůstky, samcem a samičkou, sice nemohou zatím kvůli uzavřeným zahradám seznámit, nemohli by ale zatím ani tak. Po své dlouhé cestě až do Olomouce jsou totiž v karanténě.

Zatímco samec, pocházející z polské Opole, už se s novým domovem seznamuje od konce minulého roku, samička dorazila z Jihlavy teprve nedávno.

„Samec pochází ze Zoo Opole, kde se v roce 2018 narodil. Do olomoucké zoo přicestoval koncem roku 2020. Samička narozená v Zoo Jihlava v roce 2020 přicestovala až v těchto dnech. Jejich odchovy v zajetí jsou natolik vzácné, že pokud se nám podaří, budeme pyšní," uvedla zooložka Jitka Vokurková.

Kdo je pásovec kulovitý?

Starobylého tvora bychom ve volné přírodě mohli zcela výjimečně spatřit v oblastech Jižní Ameriky. Ideální čas na jeho pozorování je noc, protože teprve tehdy začíná být aktivní. Během dne odpočívá. V mokřadech a travnatých oblastech blízko tamních lesů žije převážně samotářsky, obývá nory po jiných zvířatech. V rodině pásovců jde o jednoho z těch menších.

"Váží kolem jednoho a půl kila. Kdežto třeba pásovec velký může vážit i přes 50 kg. Jako jediný savec na světě má tělo kryté pevnými kostěnými pláty. Tento hřbetní pancíř mu slouží jako dokonalá ochrana před predátory. Břicho chrání tuhé štětiny. Dokáže se svinout do těsné koule a zranitelné měkké části těla ukrýt nedobytně uvnitř. Ani kočkovité šelmy si s ním v tu chvíli neporadí," prozradila mluvčí zoologické zahrady Iveta Gronská.

Podobně se dokáže bránit i mládě, kulička je v tomto případě velká třeba i jen 5 centimetrů. Jeho vzhled může částečně připomínat třeba želvu, ježka i králíká, k těm má ale hodně daleko.

Jeho příbuzní mravenečníci a lenochodi patří do skupiny chudozubých, pásovec se ale dočkal vyčlenění.

"Na rozdíl od bezzubého mravenečníka je pásovec kulovitý savcem, který má nejvyšší počet zubů. Dopočítali bychom se až stovky. V průběhu života se mu obnovují, každý je stejné velikosti a postrádá kořeny. Mocné drápy na předních nohou mu slouží k rozhrabávání termitišť, jejichž obyvateli se živí. Nepohrdne ale ani larvami brouků nebo nejrůznějšími zralými plody. Orientuje se čichem, zrak má natolik slabý, že si občas ani nevšimne případné překážky v cestě a může do ní narazit. Dožívá se až 36 let," doplnila Gronská.

Pár zajímavostí o pásovci kulovitém

Kromě toho, že jde o opravdu starý živočišný druh, je pásovec kulovitý jediným z druhů pásovců, ktery se dokáže stočit do úplně koule, pokud se potřebuje bránit. A to proto, že tři pásy, které mu kryjí hřbet, jsou dostatečně ohebné tak, že se mu pod ně vleze jak ocas, tak i hlava. Rohovité pláty pokrývají celé tělo. Jejich vnější vrstvu tvoří keratin, stejný protein, který se podílí na tvorbě lidských nehtů.