Opeřená fotogalerie Nandu v olomoucké zoologické zahradě má další mláďata

Někdo by ho mohl označit za neschopného ptáka. Nandu pampový je ale jen neschopný letu. Jinak je schopný až až. Během páření si z početného hejna odvede až patnáct samic. Ty mu pak snesnou vejce do jediného místa. A to proto, aby se o ně nandu jako správný otec mohl pořádně starat. Nejen, že na nich nandu sedí, dokonce je po vylíhnutí vodí a pečuje o ně. 

„Tento otec je v přírodě otcem na plný úvazek. Právě v tomto období se olomoucká zoo těší z dalších přírůstků,“ prozradila zooložka Libuše Veselá.

Chov nanduu v olomoucké zoologické zahradě

Nandu pampový se v olomoucké zoologické zahradě objevil už v roce 1957, je zde tedy téměř od jejího založení. První odchov se ale podařil až v roce 1978, šlo o odchov pod otcem. A touto cestou se ZOO Olomouc vydává dodnes. Upustila od umělých odchovů v líhni. Cílem je totiž ukázat návštěvníkům, jak otec kuřata vodí a odchovává je. V minulosti sice samice snášely dost vajec, ale samcům se je nedařilo vysedět. Největší úspěch přinesl rok 2012, v němž se podařilo přirozenou cestou odchovat 12 kuřat.

Nandu a obecné informace

"Nandu je pták neschopný letu, byť je obdařen poměrně velkými křídly, která používá převážně k zajištění rovnováhy při svém rychlém běhu. Obývá úrodné jihoamerické nížiny – pampy. Setkat bychom se s ním mohli v Argentině, SV Brazílii a Bolívii, v Evropě pak v Německu, kde žije populace cca 500 nanduů uniklá z farmy. Nandu vypadá podobně jako jeho podstatně větší kolega pštros, na rozdíl od něj má však tři (nikoli dva) prsty na každé noze," uvedla mluvčí zoo Iveta Gronská.

Jeho zbarvení je buď šedé, nebo hnědé, někdy se vyskytuje i v bílé formě, mláďata se oproti svým jednobarevným rodičům liší pruhováním. Samce od samice rozpoznáme podle tmavšího zbarvení a černého kořene krku. Mimo období rozmnožování žije v hejnech o 10-100 jedincích, většinou se chová velmi poklidně, někdy však dochází k potyčkám mezi samci. Dospělci se živí semeny, listy a plody, občas i hmyzem, či menšími obratlovci. Mláďata vezmou za vděk hmyzem nebo rostlinnou potravou.

Nandu a zajímavosti o něm

Před obdobím rozmnožování se hejno rozejde. Samec si z něj odvede zhruba 15 samic, s nimiž se páří, a které následně snesou až 60 vajec do jednoho společného hnízda, které představuje mělký důlek v hlíně. Jejich jednotlivá váha se může pohybovat až okolo 600 g. Vejce, která samec neobsedne, jsou ponechána svému osudu. Péči o hnízdo a mláďata přebírá samec, sám sedí na vejcích 35-40 dnů. Všechna mláďata se líhnou během 36 hodin, záhy po vyklubání opouští hnízdo. V mládí je vodí samec, samice se k nim později přidají. V období jednoho roku dosahují téměř velikosti dospělců.