Majorově výrazu „směnečný program” nikdo nerozumí, ale prý je to pro nás mimořádně výhodné

Rozpočet města Olomouce na rok 2016, který byl koalicí koncem předchozího roku schválen, s sebou nese hned několik věcí, s nimiž opozice nesouhlasí a dává to hlasitě najevo. Nejde přitom jen o jiný názor na skladbu rozpočtu, ale třeba i o oprávněnou výtku, že schválené investice do obnovy sítí nedosahují nutné zákonné výše, kterou si navíc město před lety samo sobě ustanovilo tzv. Plánem obnovy. V rozhovoru vám přinášíme pohled na nový rozpočet a všechny jeho problémy zástupce Zelených Pavla Bednaříka.

Rozpočet Olomouce na rok 2016 jako opozice kritizujete. Jaké jsou vaše hlavní výhrady?

Kritika má dvě roviny. Za prvé je to nesystémové řešení dluhu města. Radnice říká, že se dál zadlužovat nebudeme a naznačuje, jak se bude městský dluh splácet až do roku 2025, ale krátkodobě, zhruba do roku 2018 a do dalších voleb, k poklesu dluhu téměř nedojde. Navíc si město schválilo úvěr ve výši 280 milionů korun, o kterém nyní Major smí jednat. Z toho je 30 milionů krátkodobý úvěr a zbylých 250 milionů takzvaný směnečný program. Tomu výrazu v podstatě nikdo nerozumí, ale podle Majora je to pro nás všechny mimořádně výhodné. Druhou rovinou naší kritiky jsou dílčí témata a rozpočtové škrty, které nejsou systémové. například Moravské divadlo dostalo přidáno asi milion korun, současně ale například Divadelní Flora, AFO nebo Divadlo Hudby jsou na stejné částce, nebo jim byl příspěvek dokonce zkrácen. A samozřejmě také třeba nechápeme, proč se zvyšuje příspěvek televizím z 3,1 na 3,4 milionu korun.

Je nesystémových změn víc?

Samozřejmě. V letošním roce třeba vzrostla podpora hokejovému klubu na 10,8 milionu korun, jenže jde o natolik politicky citlivé téma, že je navýšení schováno jako propagace města v rámci sportovišť. Z nějakých píár důvodů to tam zkrátka nešlo dát přímo. Podobně se nám nelíbí navýšení částek v personálních otázkách v kanceláři primátora.

Jak bylo zmíněno, město chce do roku 2025 nechat klesnout dluh pod jednu miliardu. Stojí takový výpočet na reálných číslech, nebo je to věštění z koule?

Je to spíše hra s čísly, než nějaký reálný závazek. Co je reálné, je nová půjčka ve výši 280 milionů korun. A na druhé straně je nehmatatelná tabulka s nějakým výhledem, že se dluh sníží. To ale předpokládá schopnost města dobře hospodařit se svým majetkem, čehož zatím svědky nejsme. Co když se během těch deseti let prodá méně městských domů a za méně peněz? Myslím si, že odhad na snižování dluhu zhruba do roku 2018 je reálný odhad. Co je ale potom, je spíš smělá vize, ale vadí mi to i z jiného důvodu: plánuje to život budoucí koalici.

Podle všeho město rozpočtem znovu nedodrželo zákonnou výši investic do sítí, danou Plánem obnovy, v němž se samo sobě zavázalo k roční investici 115 milionů. V rozpočtu je ale jenom 93 milionů. Je to problém?

Vodohospodářskou infrastrukturou se z opozice zabývá hnutí ProOlomouc, a asi by bylo lépe se zeptat pana Pejpka nebo pana Grasseho. Dali tomu opravdu hodně. V zásadě je to tak, že někdy v letech 2006 nebo 2007 byla podepsána velmi nevýhodná smlouva s Veolií, která tehdy byla prezentována jako velmi výhodná. A jestli je dnes pro někoho výhodná, tak pouze pro Veolii; město musí platit za infrastrukturu a nemá na to peníze. Je samozřejmé, že investice, která do sítí jde, je naprosto nedostatečná, a opravdu se bojím, aby na nás za pár let nevyskočil nějaký čertík nečekané havárie, která by si vyžádala okamžitou alokaci velkých prostředků, které v tom rozpočtu nebudou.

Má Zastupitelstvo účinnou možnost kontrolovat hospodaření městských akciovek?

To je velmi dobrá otázka a dříve nebo později z ní bude velké téma. Město Olomouc je akcionářem devíti společností, a pokud kontroluje, tak ryze formálními valnými hromadami, kdy vedení předloží nějaké výsledky, Rada města to odkejvá a jede se dál. Není tam ze strany města žádné zadání a žádná analýza. Jestli se o tom v rámci rady baví alespoň neveřejně, to samozřejmě nevím. Úzus je takový, že kontrola městských akciovek probíhá pouze přes konkrétní lidi, kteří tam sedí v představenstvech. Chceme na tento problém hodně upozorňovat. Pozornosti totiž uniká celá sféra služeb, které tyto firmy zajišťují, veřejnou dopravou počínaje, přes nemovitosti až po lesy, a je to sféra obrovských příjmů, které jdou někam, kam by možná jít ani neměly. Já jsem byl na valné hromadě Flory, a byl jsem naprosto zděšen, jak formálně to probíhá. To celé je samozřejmě téma, které je na stole i v jiných městech. Jsou v tom desítky a stovky milionů, přes které je velmi malá veřejná kontrola. Tedy abych odpověděl na vaši otázku, zastupitelé příliš mnoho možností kontroly nemají, my ale chceme využít všechny dostupné možnosti, především prostřednictvím Finančního výboru Magistrátu zadat kontrolu.

Provoz Magistrátu stojí podle rozpočtu 552 milionů. Je to málo nebo moc?

To je číslo, se kterým se asi dá hodně manipulovat. Pokud tím rozumíme pouze provoz Magistrátu ve smyslu výkonných úředníků, tak je to otázka personálního auditu. Je nutno dodat, že někteří úředníci jsou na svá místa cíleně dosazováni, včetně PR oddělení primátora. Tedy se ptám, zda je skutečně vůle šetřit. Magistrát nefunguje efektivně. Ale jestli je možné snížit sumu o deset nebo o dvacet procent, na to neumím odpovědět. Příslušný audit dosud zpracován nebyl.

-vb-

Vlastimil Blaťák