Komentář: Dva roky Aleny Raškové v čele Prostějova

Mimořádně mediálně neobratná politička, malý Babiš a primátorka bez vize. Primátorka Alena Rašková (ČSSD) je v čele Prostějova už více než dva roky. Jaká je v porovnání se svým předchůdcem a jaké průšvihy si může za své krátké působení ve funkci připsat ona sama?

Tento podzim to byly dva roky od prostějovské darové aféry, možná nejzajímavější politické kauzy, jaká se v Prostějově od revoluce udála. Jako primátor skončil dlouholetý komunální politik Miroslav Pišťák a všechny veřejné funkce opustil tehdejší náměstek hejtmana Alois Mačák, se kterým se tak trochu počítalo jako s Pišťákovým nástupcem.

Jak Rašková k primátorování Prostějova přišla

Sociální demokraté tak řešili delikátní problém, kdo Pišťáka v čele Prostějova nahradí. (Na hledání nového náměstka hejtmana rezignovali pro jistotu úplně, rok do voleb to už nemá smysl, přeci. Mačákovy kompetence si tak vzal na starost hejtman Rozbořil, což vede k úvahám, nakolik tam byl Mačák vlastně užitečný.) Nejúspěšnější partaj v Prostějově sice měla preference, ale ne lidi. Takže na někdejší učitelku, později místostarostku a náměstkyni primátora Alenu Raškovou to tak nějak zbylo, zejména díky neschopnosti jiných představitelů ČSSD a totální personální vyprázdněnosti strany.

Rašková se tak na podzim 2015 vrátila z dovolené a vše bylo vzhůru nohama. Pišťák mimo Radu města, „Lolóšek“, jak Rašková familiárně označovala Aloise Mačáka, od válu úplně – opustil všechny veřejné funkce. Koalice chystala bourání historických kasáren, propírala se kauza mediálního poradce radnice Bohumila Pácla a chystalo se olympijské centrum. S koncem Pišťáka v čele Prostějova se navíc potvrdilo to, co opozice říkala od jara, tedy že je v představenstvu spolku Prostějov olympijský sám za sebe jako fyzická osoba a nikoliv při výkonu své veřejné funkce.

Začínalo náročné období, které by nebylo jednoduché ani pro zkušeného a schopného politika či političku. Ne tak pro Alenu Raškovou.

Za Pišťáka bylo dobře? Ne.

Ale předně, jestli Rašková něco opravdu umí, je to komunikace s lidmi. Zatímco její předchůdce Pišťák opozici arogantně přehlížel, občany pohrdal, přičemž klidně porušoval zákon o obcích, Rašková na to jde jinak. Tváří se vstřícně, s opozičními zastupiteli se setkává – společně si pohovoří, popijí kávu a někteří z nich odcházejí spokojeni, že primátorka komunikuje, protože od dob předchozích je to přece velký posun. Reálný výstup je ale prakticky nulový. Když někdo pokládá až příliš nepříjemné otázky, jako autor tohoto komentáře, Rašková na dotazy reagovat přestává.

V porovnání s Miroslavem Pišťákem není egoistka, ale to ve srovnání s ním není asi nikdo. Zásadní rozdíl se projevuje v tom, že na rozdíl od něj si soustavně nebuduje kult osobnosti. Pišťák tak dlouho přesvědčoval, prostřednictvím svých užitečných idiotů, že je dobrý hospodář, až mu to část obyvatel Prostějova i okolí uvěřila. Nezapomeneme na aquapark za 240 milionů, zbourání historických kasáren, kde mohly být byty nebo pravidelné veřejné zakázky pro tenisového oligarchu Černoška.  Nedávno jsem u lidí, kteří dopodrobna prostějovskou politiku nesledují, zaslechl, že „Pišťák byl dobrý a za Raškové to jde od desíti k pěti“. A že teď se špatně hospodaří – což je zrovna pravda, ale ne že by to za předchozího primátora bylo jiné. Nicméně ovlivňování veřejného mínění měl Rytíř Božího hrobu zvládnuto dokonale. Možná by si zasloužil i nějaký odznak.

Co Rašková nezvládla

Ne, vážně, média nejsou silnou stránkou Aleny Raškové. Když o problematice rehabilitace starého židovského hřbitova dvakrát točili Reportéři ČT, Rašková si dokázala v obou reportážích odporovat – v jedné tvrdila, že na ploše u Reálného gymnázia žádné ostatky nejsou, v druhé, že ano. Na celou kauzu změnila asi patnáctkrát názor a možná ho změní i příště. Atmosféře neprospívá ani její neschopnost diplomatického vyjednávání. Mimochodem, víte, jak dopadla jednání za účasti „mediátora“ Vladimíra Špidly? Zatím nijak. Nic nenasvědčuje tomu, že by se věc vyřešila do konce tohoto volebního období.

Záseků ve funkci měla Rašková v poslední době spoustu. Mistrovský průšvih předvedla letos na konci června, kdy chtěla udělat gesto a na Okresní soud v Prostějově podala návrh na předběžné opatření, které by Jestřábům zakázalo nakládat s hokejovou licencí, na kterou klubu kdysi přispělo město a vyhradilo si na ni zástavní právo. Když pomineme, že Rašková v návrhu pomlčela o některých podstatných skutečnostech, tak její návrh se vůbec netýkal licence profesionálního klubu, jak byl prezentován. Možností, jak se mohlo stát, že primátorčino podání se týkalo něčeho úplně jiného, než jak bylo prezentováno, je několik. Buďto šlo o promyšlený podfuk primátorky, která se snažila manipulovat veřejnost anebo jí prostě někdo z úřednického aparátu či kolegů podstrčil k podpisu materiál, kterému ona vůbec nerozumí a neměla ponětí, co vlastně podává. Ať to bylo tak či onak, působení Aleny Raškové v tak vysoké funkci je po tomto velký problém. Věc je o to závažnější, že chybu Rašková nenapravila a nový návrh na zákaz nakládání s hokejovou licencí už nepodala.

A s hokejem souvisí i další nedávný průšvih Raškové, kdy vysvětlovala opozičním zastupitelům, že usnesení zastupitelstva přijatá v minulém volebním období se nemusí rušit. Že je to naprostá hloupost ví každý trochu uvažující člověk, který se byl víckrát podívat na zastupitelstvu. Přesto Rašková přišla s šokujícím výkladem zákona. Ani zde nevíme, zda opravdu věřila tomu, co deklarovala nebo jí bylo nějakým loutkovodičem řečeno, jak se věci mají.

Do 30 dnů nebo nikdy

Nulové kompetence prokazuje dnes a denně v otázce olympijského centra. Nemá cenu zabíhat do detailů, navíc to ani není cílem tohoto textu, ale Rašková každým dnem ukazuje svou naprostou neschopnost nejen cokoliv vyjednat, ale i zjistit, v jaké je příprava kontroverzního projektu fázi. To se například ukázalo letos v létě, když se jí opozice zeptala, z čeho je probíhající stavba placena. Nebyla schopna odpovědět a dotaz se snažila zahnat do autu slibem, že odpoví do 30 dnů. Ani to nesplnila. Teprve až po urgenci sdělila, že jde o půjčku Tenisového klubu na 23 milionů.

Role Raškové na radnici je zároveň zajímavá v kontextu dnes už skončeného působení tajemníka Lubomíra Baláše. Všechny jeho průšvihy Rašková kryla, bagatelizovala, a když bylo třeba, klidně o nich i lhala. Baláš pro ni byl pevnou oporou na radnici a její pozice bez něj je výrazně těžší. Koneckonců i v rozhovoru pro Prostějovský deník otevřeně přiznala, že od jeho nástupce očekává hlavně loajálnost, protože „musí vědět, že jí někdo kryje záda“. (Poznámka redakce: to není ironizování vyjádření Raškové, ale doslovná citace.) Zda nová tajemnice primátorce vysvětlí, že jejím úkolem je především řídit Magistrát a ne krýt záda politické reprezentaci, se teprve ukáže.

Malý Babiš, který pomáhá rodinnému byznysu

Rašková na radnici vůbec nemá silnou pozici – formálně ji sice celá koalice a většina opozice respektuje, ve skutečnosti ale není mezi těmi, kteří reálně rozhodují. Dělat z ní oběť systému by ale taky nebylo fér. Působením v politice Rašková našla cesty, jak pomoct vlastnímu byznysu v podobě soukromé Střední školy automobilní, které město pronajímá prostory „za hubičku“. Když radní letos v červenci schvalovali pronájem dalších prostor této firmě (nebo chcete-li „škole s. r. o.“), musel se zpětně upravovat zápis, aby v něm byla uvedena informace, že oznámila střet zájmů. Jinak by jí hrozila pokuta v přestupkovém řízení. Raškovou tak nelze bez dalšího považovat za loutku, která nenese odpovědnost a která by měla vzbuzovat lítost. Naopak je více než zřejmé, že označení „malý Babiš“, kterak ji nazval autor tohoto komentáře a které se jí dotklo, více než přiléhavé.

Proti Raškové nicméně hovoří i to, že se nechává vodit za nos lidmi ze svého okolí, kteří ji ženou do předem prohraných sporů. Příkladem budiž advokát Burget, který nejprve podal trestní oznámení pro pomluvu na Statutárním městu Prostějov a poté to korunoval tím, když žádal po autorovi tohoto komentáře 50 tisíc korun náhradu nemajetkové újmy v přestupkovém řízení, kde zákon nic takového neumožňuje. O nepravdivém tvrzení v trestním oznámení podávaném městem ani nemluvě. Nejenom, že Rašková chybí elementární právní povědomí, ale taky obyčejný odhad na lidi, protože jinak by se s advokátem Burgetem už dávno rozloučila.

Primátorka bez nápadů a bez vize. Zato vzbuzující soucit

Raškové primátorování je ale spojeno i s naprostou absencí vize, kam by mělo město směřovat, co by se mělo změnit. Sama nepřichází s ničím novým. Ani nemůže – po tolika letech v uvolněné funkci na radnici musí zákonitě trpět, a trpí, provozní slepotou. Má pocit, že všechno je úžasné – vždyť zeď v Pišťákově kanceláři je plná certifikátů o ratingu! Navíc - proč by se snažila? Zatím nedeklarovala, že bude mandát ve volbách obhajovat, příliš se to předpokládat nedá. Ten rok už „nějak doklepe“.

Jednu věc ale mají s Pišťákem společnou. Oba ve funkci vzbuzují spíše soucit a lítost, což nejsou pocity, které by měl politik v občanech budit.

Jakub Čech