Kinorecenze: La Llorona: Prokletá žena

Děsivý přízrak uvězněný mezi nebem a peklem, stižený hrůzným osudem zpečetěným vlastní rukou. Celým generacím nahání hrůzu pouhá zmínka o jejím jménu. Když ještě žila, utopila v záchvatu zuřivého vzteku své děti, a když po svém hrůzném činu ronila slzy bolesti, sama se vrhla do zpěněných říčních vod. Nyní jsou její smrtící slzy věčné a těm, kdo v noci zaslechnou její posmrtný nářek volání, není pomoci. La Llorona se plíží ve stínech a loví děti v zoufalé snaze nahradit ty své. Během staletí její touha a nenasytnost roste.

Nebudu to protahovat a řeknu, že je La Llorona nejslabším kouskem z celého univerza V zajetí démonů! A zároveň se jedná o velice průměrný kousek! A zároveň se začínám bát, že V zajetí démonů 3 nemusí dopadnout úplně nejlépe! La Llorona je Chavesovým celovečerním debutem. Před tím měl na krku velice solidní (horrový) kraťas The Maiden, která ukázala, že mu režie jde. A i u La Llorony je nejzajímavější právě režie! Chavesova režie je opravdu největším plusem filmu, především v její první (lepší) polovině. Chaves dokáže točit dialogové scény mezi matkou a jejími dětmi, dokáže se chopit zajímavé scény, která se týká přípravy do školy a je celá natočena v jednom záběru a zároveň bych řekl, že si i dokáže pohrát s lekačkami. To ale ve finále prostě nestačí a projeví se to především v druhé polovině, která tak trochu ztrácí šmrnc v tom co bylo tak okouzlující na té první. Pokud nemáte večer co na práci, jděte se bát, jinak ne.

Režie: Michael Chaves
Scénář: Tobias Iaconis, Mikki Daughtry
Hudba: Joseph Bishara
Hrají: Sean Patrick Thomas, Linda Cardellini, Patricia Velasquez a další