SLAVNÝ MUZIKÁL VYPRODANÝ Evita v Olomouci? Neutichající standing ovation!

Že i na malém jevišti se dá hrát velký muzikál, ukazuje nejnovější inscenace Moravského divadla Olomouc. S plánovaným uvedením legendárního díla Evita na olomoucké scéně se nesla velká očekávání. A nutno říct, že byla naplněna bezezbytku.

Dalo by se možná čekat, že na jednom z nejslavnějších světových muzikálů by si olomoučtí tvůrci mohli vylámat zuby. Olomoucká Evita je ale důkazem, že silná režie dokáže ikonické dílo přenést i na scénu, která není stavěná na obří show. Marek David dává inscenaci pevnou jistotu i strhující tempo, výrazné obrazy i emoci a obdivuhodně využívá minimalistickou, proměnlivou scénu Marka Cpina a práci se světlem.

V Prostějovského českém překladu a v režii Marka Davida se před divákem rozvíjí příběh manželky argentinského prezidenta Juana Peróna jako ženy, kterou lze obdivovat i odmítat. A často obojí zároveň. Jedni v ní viděli symbol naděje pro chudé, druzí chytrou hráčku, která přesně věděla, jak se dostat tam, kam chce. Natálie Tichánková, která Evitu ztvárnila na první premiéře, tuhle ambivalenci vystihla výjimečně: její Evita je charismatická, živá, místy až odzbrojující, ale zároveň v ní cítíte chladnou cílevědomost. Možná stejně jako já budete odcházet s tím zvláštním schizofrenním dojmem, kdy si nejste jistí, jestli šlo o upřímnou touhu měnit svět, nebo o promyšlenou cestu k moci. Ale právě tohle napětí inscenaci nesmírně sluší. Byla cesta za velikostí Evity dlážděna dobrými úmysly, nebo to skutečně byla vypočítavá manipulátorka, která dokonale ovládala nejen každého, kdo jí přišel do cesty, ale také kult osobnosti Juana Peróna?

Mimochodem, Peróna Evita silně zastiňuje. V páteční premiéře Peróna ztvárnil Roman Harok, který ve mně zanechal trochu smíšené pocity. Zda to byla záměrná režijní tvorba a herecké pojetí role, aby dal Perón svou bezvýrazností vyniknout výjimečnosti Evity, nebo byl jeho výkon zkrátka jen neurčitý a mdlý, to se mi nepodařilo rozlousknout. Ale koneckonců, i v reálném životě byla charismatická Evita tou, která Peróna táhla na výsluní.

Naopak vypravěč Che (v pátek Radim Bierski) byl pro mě vedle Evity hvězdou večera. Je energický, přesný a s nadhledem i jedovatou ironií drží příběh pohromadě a občas mu nastaví nemilosrdné zrcadlo.

Výraznou roli v představení hraje samozřejmě orchestr a také sbor Moravského divadla, který v dojemných scénách střídají nebo doplňují děti z pěveckého sboru BoDo centra. Jedno oko nezůstane suché.

Inscenace režiséra Marka Davida ukázala, že i když Moravské divadlo nedisponuje pódiem postaveným pro velkolepé muzikály jako Praha nebo Brno, dá se s prostorem pracovat chytře a s fantazií. Minimalistická scéna s průsvitnými stěnami a šedesáti čtyřmi programovatelnými LED světly vytvořila úchvatnou atmosféru. Kostýmní proměny Evity, světelný design, davové scény, které vzápětí střídají ty sólové…to vše dává představení neuvěřitelný rytmus a auru velké show, kterou byste v Olomouci možná nečekali.

Sobotní druhá premiéra s Andreou Gabrišovou v titulní roli měla podle ohlasů také bouřlivý úspěch. Dokonce se objevily názory, že Andrea Natálii možná i předčila. Sobotní představení jsem neviděla, takže nemůžu posoudit, ale pokud jsou obě alternace tak kvalitní, jak se říká, máte vyhráno při jakékoli návštěvě.

Všechna představení vypsaná až do konce března jsou už vyprodaná, což o něčem svědčí. Minimálně o tom, že byste si Evitu určitě neměli nechat ujít. Sledujte program Moravského divadla a chyťte si své místo hned, jak se objeví nové termíny. Ať už navštívíte jakékoli představení s jakýmkoli obsazením, můžete si být jistí, že se nespálíte a odnesete si nádherný divadelní zážitek. Evita v Olomouci rozhodně stojí za to!