Skandál v Prostějově: Pohledávky, které prý nejsou, ale hrozí katastrofou

Už nikdo nerozumí tomu, co se skutečně děje v prostějovském mládežnickém hokeji. Po pondělním zastupitelstvu, které stoplo dotace dětem, a to i pro klub SK 1913, který se ničím neprovinil, začala být situace naprosto nepřehledná. O co vlastně jde v celé kauze?

Problém první
LHK má zřejmě dluhy dlouhodobě. Vůbec nemělo dostávat žádné dotace
Bylo by nekorektní říci to vlastními slovy jako redakční stanovisko, které takové není, ale před několika měsíci zakládaly desítky nespokojených rodičů nový klub mládeže SK 1913, a problémy s financováním a dluhy LHK byly jedním z hlavních motivů. Podle toho, co jsme se na Zastupitelstvu dozvěděli během pondělní rozpravy, byl sice dluh uhrazen již v dubnu, pokud ale existoval už tehdy, vůbec nemělo dojít k jakékoli žádosti o dotace, tím méně k jejich proplacení, i kdyby nakrásně peníze tekly pouze přes městskou kasu a sloužily k proplácení fakur. Jenže prostějovská radnice, to je svět sám pro sebe, s náměstkem Pospíšilem v čele.

Problém druhý
Existuje ta pohledávka, nebo ne?
Samo o sobě je s podivem, že radní začnou takto zásadní informaci zjišťovat až v okamžiku, kdy do datové schránky města dorazí exekuce. Svědčí to buď o tom, že se o hospodaření LHK vůbec nezajímají, anebo, což by bylo ještě horší, o tom vědí. Jak ale během dramatického projednávání zaznělo, jedná se o velmi starou (prý uhrazenou) pohledávku. Přestože exekutoři jsou někdy šílení a některé právní kroky dělají bohorovně se značným zpožděním, minimálně v tomto případě se tomu nechce věřit: Exekutorský úřad Kroměříž byl totiž během celého týdne natolik intenzivně bombardován dotazy opozičních prostějovských politiků, tak i redaktory Hanáckého Večerníku, že pokud by se jednalo o uhrazenou pohledávku, nevymazanou exekutorem, alespoň v tuto chvíli by každého lucidního jedince napadlo svou chybu opravit. Exekutor ale místo toho dopravil rozhodnutí do městské datové schránky. Variant a teorií samozřejmě existuje celá řada - počínaje tou, že pohledávka možná tedy byla uhrazena, ale náklady na exekuci možná ne - atd. - tudíž je stále aktivní; možností vymyslíme každý dost. Zkrátka a dobře, je nepravděpodobné, že by věc byla rok vyřízena a exekutor na to nereagoval.

Problém třetí
Pospíšil: Ve městě bude jen jeden klub!
Náměstek samozřejmě neřekl, který klub měl na mysli, tak jako tak ale jeho věta šokovala přítomné. Žádné město na světě neschvaluje existenci spolků a žádné město na světě nemůže taxativně stanovit počet klubů, které mají na daném území existovat. Každé město ale velmi dobře může některý klub zadusit ekonomicky. Je důvodné se domnívat, že tím klubem, který má podle Pospíšila zaniknout, je SK 1913, pořád je to ale jen doměnka. Tak jako tak se tady nehraje čistá hra; dotace totiž na základě Tomigových problémů nedostal ani jeden z klubů. Právě pro „eskáčko” to může být naprosto likvidační krok.

Problém čtvrtý
Kolik dětí vlastně ty kluby mají?
Primátorka Rašková se na vyhroceném zastupitelstvu opět vžila do role učitelky, která zvýšeným hlasem kárá neposedné žáky, kteří se rozhodli mít svůj vlastní názor (autor tohoto textu, když na něj jednou učitelka zvýšila hlas, způsobil její výpověď z pracovního procesu). Zatímco téma na stole bylo (údajné) Tomigovy dluhy a exekuce na městské peníze, Rašková začala nepříjemné dotazy opozice odvracet afektovanou odvolávkou na ty chudery děti a jak k tomu přijdou; za prvé takto podpásově a manipulativně se nediskutuje, za druhé s takovým přístupem by se dlužný klub mohl držet při životě bez ozdravného zásahu ještě několik desetiletí, protože vždycky by měl nějaké děti. Otázkou samozřejmě je, kolik těch dětí v jednotlivých klubech vlastně máme: přesně to nedokáže nikdo spočítat, protože jediným spolehlivým indikátorem jsou registrační průkazky. Ty může klub vést i na děti, které zanechaly hokeje už před několika lety, a k přesnému číslu tak nikdy nikdo nedojde. S vysokou pravděpodobností se ale dá říci, že počty dětí jsou více méně vyrovnané, možná jich má SK 1913 o něco málo více. Nechť si čtenář sám srovná výši navržené (neschválené) dotace pro LHK a SK...

Problém pátý
Ten dluh není jediný
Hanácký Večerník v posledních týdnech velmi podrobně mapuje toky peněz v prostějovském mládežnickém hokeji. (Možný) dluh, který tak dokonale šokoval prostějovskou radnici v pondělí, že kvůli němu na více než hodinu dokonce přerušila svoje zasedání, je jedním z celé řady problémů, v nichž se dlouhodobě LHK nachází. Redakce má mimo jiné k dispozici věrohodné informace o trestním oznámení na LHK pro dotační podvod, a pokud to příslušným náměstkům není známo, pak zřejmě nedělají dobře svoji práci. Problém nejrůznějších pohledávek, které se zatím vždycky podařilo nějak „zalátat”, je dlouhodobý.

Problém šestý
SK Prostějov 1913
Iniciativa rodičů, nespokojených v LHK, vedla před touto sezónou k založení konkurenčního klubu. Přestože jde v rámci České republiky o věc naprosto běžnou (a podle všeho se k podobnému schyluje i například v Olomouci, v souvislosti s otevřením malé ledové plochy), nebyl by to Prostějov, aby tato skutečnost nezpůsobila málem třetí světovou válku. Aby to bylo řečeno naplno a nahlas: některým lidem zkrátka vadí, pokud existuje instituce mimo jejich kontrolu, a dokonce, pokud existuje dobře. A zatímco děti z SK Prostějov 1913 musejí jezdit na led do Vyškova nebo na rybník a převlékají se v kontejneru alias unimobuňce, ránu z milosti všemu nasadili fanoušci prostějovského hokeje, kteří se před sezónou prakticky všichni převlékli do barev SK 1913. Taková neloajalita nemohla zůstat bez potrestání; proto se už v říjnu začal poprvé zamykat vchod ke kancelářím, kam si fans byli zvyklí odkládat do chodby všechny svoje vlajky a pomůcky na chorea. Klub SK a veškeré projevy sympatií k němu bylo nutno zarazit už od počátku, a to se také dělo. Jenže lidu nenakážeš, a čím více restrikcí přicházelo, tím více byli prostějovští fanoušci vidět s orly na mikinách. Na důvod se zeptejte jich. My pouze konstatujeme zjevný fakt, který se zkrátka nedá přehlédnout a pominout.

Problém sedmý
Exekutor může
Exekutor může sáhnout na městské peníze. Už dosavadní praxe, kdy LHK peníze vlastně ani nedostávalo a z městského účtu se jen proplácely faktury, byla taková divná. Pospíšilova zastupitelská povídačka o tom, že se to tak dělalo už před Tomigou, není vysvětlení a polehčující okolnost, ale spíš průser obrovského kalibru. V současné situaci ale máme potvrzeno, že i takto schválené, ale na účet LHK nevyplacené prostředky zcela samozřejmě podléhají exekuci. Městu Prostějovu to může způsobit obrovský problém, na který doplatí i všichni ti, kteří s tím nemají naprosto nic společného. Zda to muselo dojít takto daleko, je v tuto chvíli už ne otázkou pro zastupitelstvo a jeho rozpravu, ale pro právníky a v krajním případě pro orgány činné v trestním řízení, které už si příslušné náměstky jistě pozvou. Minimálně k podání vysvětlení. Protože správa veřených peněz je jedna věc, citové vydírání primátorky tím, že děti nebudou mít kde bruslit druhá věc, a zákony vázající se k exekucím třetí věc. A na tu je každá politická proklamace setsakra krátká.
Vlastimil Blaťák