Podnikatel Rubecký: „Registrační pokladny nebudou fungovat. Stále věřím v lidi

Lukáš Rubecký podniká v České republice šest let. Ročně odvádí spoustu daní a jiných odvodů, přesto má pocit že stát jemu podnikání spíše brání a ubližuje. „Je to zbytečně složitý systém všelijakých možných daní. Není to jednoduché a přehledné a neustále se zavádějí nové věci, které jen zabírají čas na jekoukoli užitečnou a kreativní práci,” říká Rubecký. Čas, který si do nákladů nedá.

Co říkáte na registrační pokladny?

Především jsem přesvědčen, že to nic nevyřeší. Nevěřím, že ve státě, kde jsme nebyli schopni rozchodit registr vozidel po několik měsíců, se podaří rozběhnout funkční online kontrolu tak složitého systému. Nehledě k tomu, že si nedokážu technicky představit, když se u pokladny seřadí více lidí, jak jeden bude čekat na druhého, až dojde potvrzená online účtenka. To je pro nás v podstatě nemyslitelné.

Já jako zákazník jsem povinen tu účtenku mít?

Zase se nepouštějme do něčeho, když ten zákon ještě není schválený, ale ano. Zákazník by měl být povinen mít po opuštění obchodu účtenku.

Chcete říci, že si jdu do večerky pro cigarety, a pokud si nevezmu účtenku, že spáchám přestupek?

Z toho, co se na mě v médií line, to takhle chápu.

V čem to podnikatelům uleví?

V ničem. Právě naopak. Pokud takhle zvyšujeme administrativní nároky na podnikatele, ale i finanční, protože pořízení pokladny taky bude něco stát - nehledě na to, že ten, kdo si bude nucen z charakteru svého podnikání pořídit mobilní pokladnu, bude nucen si platit i mobilní internet - a přitom ze strany státu nepřichází výraznější úleva. Z mého pohledu, čím nižší budou daně a odvody, tím víc lidí můžou podnikatelé a živnostníci zaměstnat, protože na ně budou finanční prostředky. Jedině formou úlev a snížení byrokracie může nastat blahobyt pro všechny.

Ty úlevy ale nepřicházejí. Na co podle vás potřebuje stát tolik peněz?

Největší problém je v tom, že zadavatelé veřejných zakázek vůbec nemají orientaci v cenách mimo státní sektor. Všechno je tady předražené. Ceny naddimenzované. Stát by měl především hledat úspory ve svých výdajích. Nemůže donekonečna zvedat daně a drancovat podnikatele a živnostníky, de facto střední třídu. Ta je pro chod státu a demokracii nezbytně důležitá.

Demokracii?

Ano. Protože pokud ta nebude, ovládnou to tady koroporace a velké společnosti, přiznejme si, že napojené na stát. Těm přirozeně registrační pokladny nedělají problém. Je třeba si uvědomit, že živnostník nijak nezatěžuje stát. Stará se sám o sebe. Navíc přispívá do systému. Kdyby každý z úřadu práce si nakoupil z podpory bedýnku korbáčků, stoupl si na trh a začal ji prodávat s minimální marží, tak to bude nejlepší cesta pro všechny. Je to docela kruté, ale je to tak. Pokud si někdo myslí, že živnostník nebo podnikatel je parazit, který drancuje systém a má se dobře, každý si může tuhle vstupenku do ráje koupit za tisíc korun.

Vy se máte dobře?

Snažím se maximálně pracovat tak, jak jen to jde, abych se měl v budoucnu dobře. Momentálně je mi osmadvacet a pokud budu schopný vydělávat více, než mi stát stihne odebrat, tak abych si mohl dovolit založit rodinu s čistým svědomím, že jsem schopen je zabezpečit, a zároveň mi dokonce zbyde čas na nějaký koníček, tak ano, potom se budu mít dobře.

Je to blízká budoucnost, nebo sen a chiméra?

Snažím se rozvíjet své podnikání a snažení tak, aby mé příjmy šly z více směrů. Kdybych měl čistou byrokratickou cestu, nebo spíš hladší cestu od státní sféry, což nemůžu nijak ovlivnit, tak by to bylo rychlejší. Ale i tak jsem přesvědčen, že to dokážu. Tímto rozhodně nechci brečet, protože věřím v sebe, což by každý podnikatel měl. Věřím ve své schopnosti. Chci spíše poukázat na stav státu i společnosti, a přemýšlení jak pořád někdo od někoho něco chce, ale neptá se, co on může udělat pro druhé. Obávám se, že v nás ten komunismus je stále více, než si myslíme.

V čem ještě je pro podnikatele systém nepřehledný a složitý, kromě registračních pokladen?

Ve spoustě složitých poplatků a daní, ve kterých se nevyznají možná ani sami zákonodárci. Nejlepším řešením by bylo, zavést jednu daň, třeba třicet procent, a tu odvést. Klidně dvakrát do roka, ať na to nečekají celý rok. Anebo paušální daň bez zbytečného papírování a dokladování. Ale je to jen můj subjektivní pohled.

Připadá vám, že jsou lidé, kteří se mají lépe, aniž by podnikali a státu něco odváděli?

Jednoznačně. Každý, kdo ví, že patnáctého mu přijde dvacet tisíc korun, a má pracovní smlouvu, se má lépe. Podnikání je především spousta práce s velkým rizikem a nejistým výsledkem, kde v začátcích podnikání spousta lidí jde do ztráty tak, aby někdy v budoucnu se mohli mít líp. Kdežto daně a poplatky běží od začátku. Jestli bych něco zavedl, tak dát začínajícím podnikatelům a mladým lidem tři roky daňových prázdnin. Ale ti, kteří mají svých dvact tisíc na účtu bez toho, aniž by naháněli dlužníky, snažili se a platili daně, se nemusí mít lépe finančně, ale tím, že po práci mají čistou hlavu a klidnou rodinu, zájmy, koníčky.

Závidíte jim?

Ne. Protože nejsem ten typ člověka. Chci na sobě pracovat, vzdělávat se a být, pokud možno, co nejméně závislý na systému.

Proč si myslíte, že lidé upřednostňují pracovní smlouvu na dobu neurčitou? Je v tom pohodlí, nebo lenost?

Myslím, že to je falešný pocit sociální jistoty. Přesto si nemyslím, že v dnešní době by měl mít někdo pocit bezpečí a jistoty, protože není. Měl jsem kdysi na počátku svého podnikání v roce 2009 v Olomouci nadřízeného, který s pracovní smlouvou na dobu neurčitou nedělal nic, pouze si účtoval deset procent peněz, které jsem jako obchodní zástupce do firmy přivedl, měl základní plat a jeho jedinou schopností bylo to, že mu slušela košile. Bezpochyby mu to vyhovovalo, tak jako by to vyhovovalo i mnoha jiným lidem. Bez problémů dostal hypotéku a má se dobře. Ale já věřím, že poctivou prací a osobním růstem kromě finanční stability člověk dosáhne na mnohem více, než je jen nějaká pofiderní jistota bezpracného příjmu, dosáhne vyšších hodnot, jako je seberealizace a sebeúcta. Já věřím, že poctivou prací a osobním růstem kromě finanční stability člověk dosáhne na mnohem více, než je jen nějaká pofiderní jistota bezpracného příjmu, dosáhne vyšších hodnot, jako je seberealizace a sebeúcta.

V jakém oboru podnikáte?

Byl jsem první, kdo v Olomouci začal s krabičkovou dietou. Nyní mám malé pohybové centrum se zaměřením na funkční fitness, kterému chystám v blízkém okolí pobočku a momentálně rozjíždím portály a služby Najezsedobře.cz, a www.pohybovépobyty.cz. Protože celý život sportuji, tak dělám v současné době to, co mě baví, a to mě přes všechny nesnáze a útrapy žene dál.

Máte nějaký vzkaz na závěr?

Pracujte na sobě. Vždycky se snažte být lepší, než váš soused.

-vb-