Lidem milovaný, obdivovaný Martin Tesařík, aneb funkce tangenty v celém definičním oboru

Osobnost senátora Martina Tesaříka není jednoduše uchopitelná. Především už v devadesátých letech coby primátor pochopil, co žádá lid; natáhl na sebe kroj, odběhl otevřít nějaký domov důchodců a tak dlouho cvrlikal se stařenkami, až si zajistil popularitu, kterou by mu mohl leckdo závidět. Recept byl tak jednoduchý, až fungoval, a i v temných dobách Jirky Paroubka, který ušil sociálním demokratům z ostudy kabát, dokázal v místních volbách dlouho drtit silnou olomouckou ODS. Pak zmizel do Prahy.

Stařenkám v penzionátech se líbil: bodrý a vysoký štramák, který pro žert nikdy nešel daleko, úsměv od ucha k uchu, a splachovací povaha. Když jsme deset let nazpátek drtili ve Večerníku tehdejšího ředitele nemocnice Vomáčku za pronájem dialýzy a nikdo z ČSSD by s námi v těch letech na kafe jistojistě nešel, Tesařík se vždycky uměl nad podobné věci povznést a profesionálně poskytnout rozhovor. Jakkoli na něm bylo vidět, že nás možná příliš nemiluje.

Rostoucí funkce tangens

Tak se stalo, že se celkem rychle a přirozeně stal v olomoucké sociální demokracii charismatickým lídrem, po jehož odchodu zavládlo v partaji prázdno až na půdu; dodnes se nenašel nikdo, kdo by ho dokázal nahradit. Bývaly doby, kdy za ČSSD kandidoval na primátora i pan Ščudlík, a kdo si na něj dneska vzpomene. Tesařík se zapomenout nedá. Občas přešlápl; když podporoval kdejakou sbírku na nový kroj obra Drásala, a byl na tom plakátu větší, než obr Drásal, což zavdalo podnět k mnoha vtípkům napříč Olomoucí. Když byl jednou přistižen, že kroj, který má na sobě, není hanácký, nýbrž kyjovský, noblesně nereagoval a lid jej miloval dál. Jeho kariéra rostla; z primátora se stal hejtmanem, dnes je senátorem. Koneckonců, je v tom jinotaj, protože tangenta je v matematice rostoucí funkcí.

Pochopil význam PR a dokonale opanoval pole. Z Radničních a později krajských listů dokázal udělat svůj osobní zpravodaj, fotograficky mapující všechna setkání usměvavého politika s důchodci, a nasadil laťku tak vysoko, že jej žádný z jeho následovníků nepřekonal. Tesaříkův elementárně jednoduchý recept na popularitu fungoval stejně dobře, jako když Eva a Vaše začali prodávat desky. Hudební fajnšmekři si o tom mohli myslet co chtěli, ale prodeje se zvedaly. Stejně jako Tesaříkovy preference. V primátorském křesle ho v roce 2006 nahradil Martin Novotný, který namísto ostetntativní lidovosti vsadil na hlubokomyslné filosofické komentáře na facebooku, možná jim sám věřil, možná ne, Tesaříkovo charisma ale nedohnal a na fotkách v Radničkách vypadal po svém předchůdci spíš jako stydlín, než jako rázný lídr.

Mezitím na pana primátora (hejtmana, senátora - nehodící se škrtněte) skákali kostlivci ze skříní. Podnikatelský vzestup bratra Josefa si vysloužil mnohé komentáře, pár podivných hejtmanských smluv také, olomoucká politická smetánka ale všechno ustála. Co smetlo v Praze Béma, by s olomouckou garniturou nepohnulo ani o metr. No a pak nám Martin Tesařík zmizel do Prahy.

Téma východní tangenta

Pár let jsme o něm neslyšeli, pouze mu ukrutně slušel oblek na (už méně častých) návštěvách domovů seniorů. Jenže i senátorský post je potřeba obhájit, a Tesařík vsadil na tangentu. Podle všeho nasadil příliš těžký kalibr, protože soupeře aby letos skoro pohledal lupou. Olomouckou politiku potkala personální krize jako hrom; Novotný je ve sněmovně a po odvolení z pozice místopředsedy strany je otázka, co s ním bude dál. Nadějného a léta piplaného kádra Jana Holpucha spláchl volební neúspěch ODSky, a o celostátních ambicích Martina Majora není nic známo; největší konkurent v podobě hnutí ANO vytáhl z rukávu MIlana Brázdila, TOPka je na umření a rozdrobené a rozhádané protiimigrantnské strany naštěstí v podstatě nemají nárok. Kdeže jsou ty doby, kdy šel Tesařík proti Kosatíkovi, což byla jinačí váha. Nestačilo by mu i letos vycenit zuby na billboard a obléci si kroj? S kampaní začal neobyčejně brzy. A naběhl si na vidle.

Pejpek, který roztřásl i Tessyho

"Pan senátor si myslí, že lidé mají krátkou paměť. Že si nepamatují, že jako olomoucký primátor nechal řadu let běžet přípravu projektu východní tangenty, a když byl projekt hotový, tak jej jeho radnice zařízla. Takže Ředitelství silnic a dálnic, které do přípravy nainvestovalo hodně času a peněz, projekt na desetiletí odložilo k ledu a další půlgenerace - od Holice až po po Chválkovice - vyrostla mezi kamiony," setřel na facebooku Tesaříkovy zjevně píáristické snahy olomoucký opoziční zastupitel Tomáš Pejpek. Stalo se to v reakci na dvě věci - na Tesaříkův dopis olomouckým zastupitelům, ale hlavně poté, co se tématu tangenty věnovaly Radniční listy až tak doslovně Tesaříkovými slovy, že to zvedlo ze židle půl města. Tesařík se proti Pejpkově kritice ohradil, což dříve noblesně nedělával (!) a dokonce se nechal strhnout k argumentačním faulům typu "a co dokázal pan Pejpek", a schovával záda za petici s osmi tisíci podpisy žádající stavbu tangenty, což už bylo doopravdy laciné, a dříve nevídané.

Zjevná nervozita reakce by kdykoli jindy buď z Tesaříkových úst vůbec nezazněla, anebo by mu zcela jistě prohrála volby. Doba se ale mění, protikandidát milovaný davy v Olomouci není a že ta rušná autostráda povede jen pár metrů od domova důchodců, s jehož obyvateli se Tesařík tak rád vždycky fotil, je v  kampani celkem nepodstatný detail. Tangenta by mohla být hotová v roce 2023, tedy relativně zanedlouho. Jestli skutečně bude, a jestli pod její realizaci opravdu vůbec patří podpis Martina Tesaříka, je v tuto chvíli otázka budoucím.

Vlastimil Blaťák