Lanýžové degustační menu

Bezdomovci , co nám hyzdí centrum pro turisty: Co s nimi?

Bezdomovci , co nám hyzdí centrum pro turisty: Co s nimi?

03. 01. 2015 - 00:00

Pozor, jedná se o článek staršího data a pod předchozím vydavatelem novin. Uvedené informace již nemusí být aktuální.

Téma bezdomovectví je natolik široké, že je obtížné jej uchopit odkudkoliv. Čas od času se ale v debatě uplatňuje moment, který nahání husí kůži: totiž, že bezdomovce je z centra města nejlépe vyhnat, protože se svým zjevem dopouštějí možná i přestupku. Je šokující, jak moc je společnost vůči takovým výkřikům slepá a hluchá.

Skoro by se totiž zapomnělo na to hlavní: bezdomovec, jakkoli zapáchá a je odpudivý, jakkoli si za svůj osud může velmi často sám, je stále ještě lidskou bytostí. Jinými slovy, pokud „prozíraví politici“ mají tu a tam ambici vyhnat z centra automobily s vysokými emisemi, nebo dokonce vyhnat jakékoli automobily, nebo snad i kálející pejsky, není to totéž, jako snaha vyhnat lidi. Zůstává přitom nezdopovězenou otázkou, zda je přestupek žebrání a znečišťování veřejného prostranství ten hlavní důvod, nebo jen zástěrka: za volebními slogany loňského roku bylo totiž lze mezi řádky číst, že hlavním důvodem jsou pokažené fotky Třídy Svobody do Lonely Planet, nebo zkažené ráno několika nažehlených úředníků, kteří si žijí ve svém relativním blahobytu placeném z veřejných rozpočtů a čichově je jim proto zkrátka zatěžko obcházet bezdomovecká ležení u divadla.

 

Stěhování přes ulici

Událostí začátku letošního roku bylo přestěhování skupinky bezdomovců od Alberta přes ulici ke Komerční bance kvůli rozkopanému chodníku. Banda vzala své deky a krabice a odstěhovala se na schodiště banky, což pro bankéře musí být jistě stejně eklhaft, jako pro zaměstnance radnice. Pozadí bezdomoveckých skupinek s reklamními slogany nabízejícími bankovní produkty je ovšem minimálně úsměvné.

Co tedy dělat? S „řešením“ přišla před loňskými komunálními volbami olomoucká ODS, která mezi šest svých programových priorit přidala i tu nejkontroverznější o vyhnání bezdomovců z centra. V rámci objektivity je třeba říci, že nebla jediná, a podobná myšlenka napadla i jiné politické strany a zdaleka ne pouze v Olomouci. Představitelé jmenované strany jsou ale natolik inteligentní, že jim musí být nad slunce jasná nemožnost splnění takového volebního slibu. Nepomůže zde ani berlička v podobě přestupkové kriminality, protože jiný metodický pokyn k věci neexistuje. „Přestupku se dopustí fyzická osoba, bez rozdílu pohlaví, národnosti či společenského postavení. Městská policie Olomouc vede statistiky týkající se protiprávního jednání, v nichž nerozděluje pachatele či podezřelé z hlediska, zda se jedná o bezdomovce, či nikoliv. Vedení takových statistik by bylo protiprávní,“ říká celkem jasně mluvčí Městské policie Magda Václavíková.

Pak je ovšem samozřejmě otázkou, zda je podobná úvaha o vymetení bezdomovců z centra – a to úvaha nikoli z dílny zmíněné ODS, ale skrz naskrz prosáklá celou společností – jen planým voláním po nápravě neprokazatelného, neboť prachsprostou politickou ideologií, ne nepodobnou nenávisti vůči Romům nebo Židům. Jinými slovy, sedíš na lavičce a piješ levnější víno – budeš vyveden mimo město, jakkoli pro to neexistuje právní základ. Naštěstí – ale celkem logicky – ODS tento svůj slib rok po volbách ani nezačala naplňovat.

 

U blbečků na dvorečku

Pochopitelně – pokud bezdomovci páchají přestupky, nebo nedejbože trestné činy, policie koná. Bavíme- li se o statistikách, za první polovinu loňského roku řešila Městská policie celkem 5 605 přestupků, za celý předloňský pak 13 745 (to je 37 denně!!). Podobněza stejná období bylo pokutováno (pochopte ten výraz...) celkem 1 593 přestupků týkajících se zákazu konzumace alkoholu na veřejnosti a žebrání; v blokovém řízení byly uloženy pokuty v celkové výši 458 000 korun za poslední pololetí. Taková půlmilionová pokuta za žebrání, to už jednomu dává smysl. „Vymahatelnost uložených pokut je zcela v kompetenci ekonomických subjektů města. Bohužel vymahatelnost práva není v možnostech Městské policie jakkoliv ovlivnit,“ říká policejní mluvčí Václavíková.

Splatností se tak pochopitelně nikdo nezabývá, leda by přestupek žebrání tolerovali a čekali s exekutorem u klobouku, až se tam ten půlmilion vybere. I tento příklad ale dokonale ilustruje fakt, že s bezdomovectvím si naše společnost zkrátka neví rady. Ke zrození myšlenek na téma „když neumíme problém vyřešit, tak jej politicky vygumujeme ze světa“ je pak už jen malý kousek.

 

Poslání státu

Podle českého právního řádu jde v případě bezdomovce o osobu, která nemá vlastní domov, či si jej nenajímá, nebo nežije v takovém obydlí u osoby důvěrně blízké, či tento domov nemůže, nebo z vážných důvodů nechce užívat anebo takový domov užívá protiprávně. Domov v této definici lze chápat obecně jako místo, kam jeho uživatel může jinému čloběku zakázat, nebo umožnit přístup. Podle zákona jde o osoby ohrožené sociálním vyloučením, pro něž stát zajišťuje péči. Volební slogany z komunálek jsou k tomu ovšem v přímém protikladu.

Bezdomovce jako „osoby bez přístřeší“ vymazuje dále zákon o pomoci v hmotné nouzi tak, že jsou to lidé, jež nemají naplněny důležité životní potřeby. Starost o bezdomovce je přitom svěřena zákonem o sociálních službách obecním úřadům obcí s rozšířenou působností. Uvedené obci s rozšířenou působností pak ukládají „zajisti péči osobě, které není poskytována sociální služba, kdy neposkytnutí okamžité pomoci by ohrozilo její život nebo zdraví, poskytnutí sociální služby nebo jiné formy pomoci v nezbytném rozsahu.“ Zda se to v Olomouci podle politických proklamací děje přesně podle ducha i písma zákona, nechť posoudí čtenáři.

-vb-

Další články